MYTOLOGICKÉ PŘÍBĚHY
a jejich symbolika

GANÉŠOVO ZROZENÍ
Příběhů o zrození Ganéšy je hned několik. Nejvíce známý příběh o narození Ganéši je tento:

Zatímco Šiva obcházel obrovské Himáláje, Párvatí chtíc vykonat koupel, hledala kdo by ji mohl střežit vstup, aby ji nikdo nemohl vyrušit. Proto vytvořila strážce z vonných mastí a svého potu, a vdechla mu život. Tak se zrodil její ochránce. Párvatí mu poručila, aby ji nikdo nerušil po dobu koupele a aby nikoho nevpustil dovnitř.
I stalo se, že se zrovna vrátil Šiva ze své obchůzky a chtěl vstoupit do domu. Strážce jej však nevpustil. Přestože si oba soupeři byli velmi sympatičtí, bylo předem jasné, že dojde k nemilosrdnému boji. Šiva strážci důrazně připomenul že je manželem Párvatí a nikdo mu tedy nemůže bránit vejít dovnitř. Ale syn Párvatí byl neodbytný a dále odporoval Šivovi. Šiva vyslal svůj zástup(Gany) do boje, ale všichni Ganové byli poraženi. V souboji s Šivou ale nakonec strážce po dlouhém souboji o hlavu přišel.
Když Párvatí vyšla a uviděla svého syna bez života, byla velmi smutná. Šiva, když vše pochopil, chtěl vše napravit, ale uťatá hlava nebyla po jeho zásahu nikde k nalezení a tak jako poslední možnost zašel za Brahmou a ten nakázal nasadit hlavu toho tvora, který bude mít hlavu otočenou k severu. Šiva vyslal svůj zástup a ti přinesli hlavu slona, jedinného tvora, který odpovídal instrukcím. Šiva nasadil tělu sloní hlavu a přivedl jej k životu. Tak syn Párvatí ke sloní hlavě přišel a pojmenován byl jako Pán(Íša) Ganů(Gan)-Ganéša. Všichni Bohové mu slávu pěli a Ganéša byl ustanoven prvním na nebi.
symbolika
Na tento příběh lze nahlížet jistě mnoha pohledy. Ganéša jako Pán Buddhi-intelektu je zrozen z potu Párvatí- z Matky Země. Po svém zrození přijde o hlavu-ego, ale je oživen Šivou-Pánem absolutna a získává věhlas a první místo v nebi.
V tomto kontextu jsme každý z nás na hmotné úrovni synem či dcerou Země. Pro plné prožití své duchovní sféry se však musíme vzdát připoutanosti a ztotožnění se s tělem i myslí. Namísto takové připoutanosti se přimkněme k Šivovi-k Bohu, k Absolutnu. Ganéša nás přitahuje svým lasem a přetíná pouta svou sekyrou. Nástrojem pro toto vše je Buddhi-intelekt, jenž má být první použit tak jako první je ctěn Ganéša.
Podobně avšak mířeno pouze k mužům popisuje Henry Marshal ve své knize o mantrách tento příběh jako iniciaci zasvěcení chlapce v muže.

GANÉŠOVA CHYTROST

To se jednou přeli spolu oba bratři, synové Párvatí a Šivy, Ganéša se Skandou o to, kdo z nich je starší a kdo má tedy první právo být obdarován ovocem vědění, které dostali jejich Rodiče jako dar od bohů. Bylo těžké rozhodnout kdo je starší, neboť oba vzešli z absolutna, kde není času ani prostoru. Rodiče navrhli ať se spor vyřeší závodem. Kdo dřív objede celý svět, ten bude považován za staršího a bude mít první právo na darované ovoce.
Skanda se ihned vidal na svém pávu na velkou cestu kolem světa. Objížděl všechna poutní místa, avšak kamkoliv dojel tam zjistil, že jeho bratr již všude poctil všechna božstva. Proto jel rychleji a rychleji. Stále však bez úspěchu. Když se vrátil, viděl Ganéšu, kterak již po dlouhou dobu odpočívá a čeká na svého bratra.
Skanda poctil svého bratra a ptal se jak se dokázal tak rychle vrátit.
Šiva mu odpověděl. "Tvůj bratr pochopil že na své kryse nemůže obejet svět tak rychle jako ty na svém Pávu. Proto se zamyslel a po té rituálně obešel mne a Párvatí a poklonivše k nám uctil nás tak ve všech místech po celém světě. Není místa, kde bychom nebyli a proto když nás tvůj bratr obešel, bylo to rovno obejetí celého světa. Vítězem v tomto závodě je tedy Ganéša. Proto získá ovoce vědění jako první.
symbolika
Ganéšova rozvaha zde zjevně zvítězila nad Skandovou rychlostí. Navíc zde můžeme zachytit i důležitost úcty ke svým rodičům. Posvátné védy sdělují "MATRU DEVO BHAVA PITRU DEVO BHAVA", cti matku i otce jako boha svého.

BUDDHI A SIDDHI

Jistě jste si zvykli, že v Hinduismu má každá mytologická postava i svůj protějšek druhého pohlaví. I u Ganéši se můžeme dozvědět, že jeho ženami jsou Siddhi a Buddhi, tedy vnitřní síla(jogické síly) a intelekt, neboli moudrost. O Siddhi a Buddhi se říká, že jsou dcerami Boha Brahmy. Někdy se také setkáme namísto Budhhi s Riddhi, což značí prosperitu.
Mnohem častěji se však setkáme s tím, že je Ganéša bez partnerky. Vypráví se, že je to proto, že Ganéšu stvořila Párvatí z potu svého těla. Tedy bez Šivova přičinění. I Ganéša oženil by se, ale pouze za tu, která by byla rovnocena jeho matce. A taková se v pravdě nenašla.
Jiný příběh zase dokládá, že Šiva, který nechtěl žádné syny, byl přemlouván Párvatí, která mu slibovala, že jeho syn nebude ženat a nebude mít tak žádné potomky a že jej vychová sama a on že bude moci dál vykonávat svou meditaci.
A do třetice se vypráví, že jednoho dne si Ganéša jako malý hrál a při hře zranil kočku. Když přišel domů, našel svou matku Párvatí také zraněnou. Vyptával se co se přihodilo. Ke svému překvapení mu Párvatí vysvětlila, že to byl on, kdo ji zranil. Ganéša si uvědomil, že jeho matka je přítomna v každé ženě, a proto se rozhodl, že zůstane ve stavu brahmačárí a nebude se nikdy ženit.
symbolika
Ať už tak či tak, ženat či bez ženy, symbolem Ganéšy je Buddhi, tedy intelekt. Ten je v sanskrtu rodu ženského. Takže ať už je Ganéša vtělením Buddhi či jeho ženou je Buddhi, významově se tyto rozdílnosti neliší. Obojí míní úzkou souvislost a navíc kde je Buddhi, tam je i Siddhi-duchovní síly, potažmo Riddhi-prosperita.

GANÉŠŮV HLAD

Ganéša je znám jako ničitel marnivosti, egoismu a pýchy. Jedna anekdota vypráví příběh o Kubérovi, bohu bohatství, který jednoho dne přišel k hoře Kailás, aby přijal daršan a požehnání od Šivy. Protože byl velice bohatý, chtěl pozvat Šivu do svého přepychového města Alakapuri. Už proto, aby mohl přede všemi ukázat své bohatství. Šiva se usmíval a řekl mu: “Já nemohu přijít, ale můžeš pozvat mého syna Ganéšu. Varuji tě ale, neboť on je velký jedlík a nebude snadné jej nasytit.”
Kubéra se ale cítil jist, že svým bohatstvím uspokojí všechny Ganéšovy touhy. Vzal malého syna Šivy a odešli do jeho velkého města. Tam mu nabídl obřadní koupel, nákladné šaty a další vymoženosti. Potom začal slavnostní banket. Zatímco sluhové Kubéry neustále nosili další a další porce, Ganéša jedl a jedl a jedl... Jeho chuť se nesnížila dokonce ani poté, co shltl porce, které byly určeny pro ostatní hosty. S gesty netrpělivosti čekal na více jídla, které již ale došlo a tak se pustil do výzdoby, nádobí, nábytek, lustr.... Vyděšený Kubéra prosil Ganéšu, aby ušetřil palác. Ganéša však odvětil: “Jsem hladový. Jestliže mi nedáš něco jiného k jídlu, sním i tebe.”
Zoufalý Kubéra přispěchal k hoře Kailás a prosil Šivu o pomoc. Šiva mu dal hrst pražené rýže, a řekl mu necť ji nabídne Ganéšovi. Kubéra nechápavě hleděl do svých rukou s myšlenkou, jak toto může nasytit takového jedlíka. Šiva mu poradil, aby Ganéšovi nabídl rýži s pokorou a láskou a jistě uspěje.
Mezitím než Kubéra dorazil nazpět, Ganéša již snědl téměř celé město. S pokorou se poklonil a nabídl Ganéšovi praženou rýži. Teprve poté byl Ganéša plně nasycen a spokojen.
symbolika
S pýchou a domýšlivostí k Šivovi raději nechoďme, nebo nám pošle domů Ganéšu na hostinu. Aneb bohatství může být plnohodnotné jen tehdy, když je to Boha-tství, bohatsví božského.
Ganéšova kvalita rozlišovací schopnosti by nás měla vést k rozlišení mezi "vlastníkem a nájemcem", neboť: co je naše zde na zemi?