Gíta je mlékem upanišad(starodávných spisů), nadojeným pastýřem krav Krišnou za pomoci "telete" Ardžuny, pro všechny hledající, aby se jej napili a občerstvili jím.

Příběh Bhagavadgíty se odehrává vprostřed bojiště v místě, které se nazývá Kurukšétra.
Kurukšétra míní pole (kšétra) jednání (kuru). Celý náš svět ve kterém žijeme je místem dějiště našeho konání. Konkrétněji je tím místem i fyzické tělo každého z nás.

Naproti sobě stojí dva rody. Pánduovci a Kuruovci. Oba rody jsou však spřízněné. Pánduovců bylo pět. Kuruovců bylo sto. Krišna, který se snažil do poslední chvíle nastolit mír, nabídl oběma rodům buď sebe nebo svou armádu. Pánduovci si vybrali Krišnu, Kuruovci si vybrali armádu.
Pánduovci jsou Ti co přilnuli k Bohu a k čestnému jednání.
Kuruovci viděli své potěšení ve slávě a moci.
Každý z nás je obklopen mnoha pokušením tohoto světa. Je zajisté mnoho lákadel, které se jeví jako pro nás přínosné, ale často se obrátí proti nám. Oproti tomu dobrých vlastností a správného jednání je k vidění pomálu. Přesto konečné vítězství stojí právě tak jako v Gítě, na straně Dobra a spravedlnosti.

Na straně Kuruovců byli i ti, kteří byli vysoce ctěni a váženi. Byli to Dróna a Bhíšma. Dróna byl pro všechny bratry a bratrance učitelem v bojovém umění (Oba rody byly rody kšatrijovské, jejichž povinností je vést a ochraňovat lid.) Bhíšma, strýc obou rodů, byl velikou osobností, který byl považován za syna Božské Gangy. To že stáli na straně Kuruovců bylo dílem jejich povinnosti, jejich dharmy.
Zde můžeme nalézt symboliku, že dobro použité pro účel chamtivosti a zisku slávy nepřinese dobro, nýbrž zkázu.

Krišna byl vozatajem Ardžuny.
Vůz je zde lidské tělo, Ardžuna je duší a Krišna je Duchem.

Jméno Ardžuna znamená ryzí, neposkvrněný či bílý, jasný. Ardžuna byl zajisté hoden takového jména a jeho vlastnosti mu zajistili přítomnost Pána Krišny.
I my bychom měli, pakliže chceme v našem úsilí pokročit a dosáhnout cíle, stát se Ardžunou. Čili ryzími, neposkvrněnými a jasnými.

Další vlastnost a postoj Ardžuny, který bychom měli napodobit, je uznání své nemohoucnosti a touha poznat skutečnou pravdu. Krišnova řeč způsobila, že Ardžuna rozpoznal svou povinnost bojovat a naplnit tak úkol, který přísluší jeho kastě kšatrijské. Nedokázal však rozlišit mezi konáním své povinnosti a nutnosti bojovat s těmi, které ctil a kterých si vážil. Věděl, že když zvítězí, získá své království za cenu krveprolití svých blízkých. Proto se ptal Krišny, jakým způsobem má tuto situaci řešit? Ardžuna odevzal svůj úsudek Pánovi a zachránil se.
Pochopit vlastní omyly a uznat, že něco nevíme, je první předpoklad k tomu, abychom se dozvěděli skutečnou pravdu.