PÁRVATÍ
Párvatí (horská), družka Šivy a dcera Himávanta - Boha Himálájí, je známa jako Bohyně lásky a oddanosti, zobrazovaná nejčastěji jako krásná žena po boku Šivy i se svými syny Skandou a Ganéšou. Spolu s Lakšmí a Sarasvatí tvoří ženské protějšky hlavní božské trojice Brahma-Višnu-Šiva.

Párvatí vykonala veliká pokání, aby se stala manželkou Šivy, jak o tom líčí mnohé příběhy. Je vtělením Šivovy první choťi Satí, která se na protest proti odmítavému postoji svých rodičů vůči svému choti, sama upálila na hranici. Při jejím opětovném vtělení, se již jako novorozeně ukázala jako plně oddaná Šivovi. Nechtěla pít, plakala a neotevřela oči dokud se, na radu mudrce Gargamuniho, nepřinesla soška Šivy. V tom okamžiku otevřela oči a sepjala své ručičky k uctivému pozdravu. Máslo, které bylo nabídnuto Šivovi, dali do úst malé Párvatí a ta začala jíst a přisála se k prsu své matky Menadeví. Dívenka rostla do krásy a její oddanost svému milovanému rostla den za dnem. Její dovednost askeze vyvolávala údiv, že získala jméno Umá, ze spojení U-má(ó né).

Přestože měla Párvatí souhlas ke sňatku s Šivou od svých rodičů, nebylo snadné přesvědčit Šivu ke sňatku. Ten se po smrti Satí odebral do tvrdé askeze a trávil svůj čas v ústraní, sedíce v meditační pozici. Jedna z legend vypráví, že Párvatí měla černou barvu, ale Bůh Brahma ji poradil a změnil její barvu na zářící zlatožlutou, to proto aby se zalíbila netečnému Šivovi. Proto se jí také říká Gaurí - zlatožlutá, bělostná. Jinde se zase pojmenování Gaurí vysvětluje jako čistota a božský jas vyzařující z vroucně oddané Párvatí.

Šivova netečnost ku světu způsobovala problémy v celém vesmíru. Rozmohli se démonské vlády a Bohové přišli o své postavení. Podle Brahmy, jediný kdo by mohl napravit celou situaci, by byl syn Šivy. Tak Bohové přemluvili Boha milostné touhy Kámu, aby v Šivovi zažehnul svým šípem lásku k Párvatí. Ten ale neuspěl a od té doby ztratil svou formu, to když jej Šiva odhalil a svým třetím okem spálil na popel. Párvatí zvýšila své pokání na tolik, že nakonec upoutala Šivovu pozornost a odehrála se tak slavná svatba, jíž se zúčastnili všichni Bohové i duchové. Nakonec se narodil i Šivův syn Skanda a po něm ještě Ganéša, ale to je zase jiný příběh.
symbolika
Párvatí představuje lásku a oddanost. Tak jak musela Párvatí vykonat veliká pokání aby získla Šivu, který zde symbolizuje božství, tak musí člověk k dosažení božství, vykonat stejné odříkání a dosáhnout stavu duchovní čistoty.
Mužský prvek Šiva představuje duchovní, neprojevený aspekt. Ženský prvek Párvatí představuje hmotnou, projevenou součást, nazývanou také Šaktí (síla, moc).
Šiva a Párvatí spolu zastupují aspekt ničení a proměny v hlavní božské trojici Brahma-Višnu-Šiva
DŽEJ AMBÉ BHAVÁNÍ MÁ DŽEJ

DURGÁ
Durgá, která je jednou z podob Šivovy choti Párvatí, představuje ničitelku démonických vlastností a dárkyni bezpečí. Její atributy jsou tygr či lev, na kterých jezdí a dále osm rukou v nichž drží trojzubec, meč, lotosový květ, kyj, luk a šíp, disk, lasturu a jednou rukou žehná mudrou abhajou - ujišťující o ochraně. Dále pak jsou k vidění had, kopí, štít, sekera, džbán či nádoba s ohněm. Jako Mahišasuramardiní je zobrazována s deseti rukama přímo při aktu zahubení démona Mahiši.
symbolika
Durgá je ženskou dynamickou silou v nás, kterou můžeme zničit negativní vlastnosti, reprezentované démony. Jméno Durgá znamená "nepřístupná, těžko přístupná" a svědčí o této síle, jako o síle duchovní čistoty. Tak jako známe Párvatí, která udivovala svým přísným pokáním, tak i Durgá, která ovládá (je nad nimi) tygra či lva (zvířecí vášně, divoké a nebezpečné síly), vlastní tuto sílu duchovní čistoty. Zbraně, které Durgá vlastní, představují zbraně duchovního člověka usilujícího o odstranění iluze a klamu. Ostrý intelekt jako meč, soustředění na cíl jako luk a šíp, mudra abhaja jako nebojácnost, nebo i lotosový květ jako symbol odpoutání se od hmotného.
OM DUM DURGAJÉ NAMAHA
* Durgá a souboj s egem

KÁLÍ
Kálí je další podobou Šivovy choti Párvatí. Kála znamená čas a Kálí je proto Paní času. Bohyně smrti a zkázy, ale také Bohyně moudrosti a poznání, která ničí každý klam, každou iluzi. Je proto nazývána "ničitelkou ega".
Zobrazuje se jako nahá žena s dlouhými neupravenými vlasy, s náhrdelníkem z lidských lebek (nebo hlav), s vyplazeným jazykem, se sukní z lidských rukou, s mnoha zbraněmi, držíce čerstvě useknutou hlavu. Stojí na Šivovi a v pozadí bývá bojiště či pohřebiště.
symbolika
Kálí je především ničitelkou veškeré iluze. Představuje sílu v nás, kterou odstraníme falešné ego. Taková síla musí přijít s hlouby naší existence, neposkvrněna žádnou iluzí. To symbolizuje nahota Kálí, stejně tak jako její postavení na Šivovi. Tedy nahota jako vlastní přirozenost a Šiva, symbolizující absolutní božství, jako základ na němž vše stojí. Kálí, jako Paní času (kála), neponechá nic co je spojené s tělesným, hmotným a se vší činností. To dokládají useknuté hlavy a ruce, potažmo ega a skutky. To vše musí člověk zapomenout, odložit, aby se dotkl absolutní moudrosti. V jednom z příběhů, se Kálí střetla s démonem, ze kterého se každá kapka krve, která z něj při boji spadla na zem, proměnila v dalšího démona. Kálí vypila všechnu krev ještě dříve, než mohla na zem dopadnout a démona zahubila. Kdo je onen démon? Je to mysl, která stále rodí nové a nové myšlenky a představy. Člověk musí "vypít zdroj" těchto myšlenek, na základě poznání a odpoutání se, aby došel konečného poznání.
OM ŠRÍ MAHÁKÁLIKAJÁÍ NAMAHA