NAŠE ZPÍVÁNÍ

Trochu historie

  V lednu v roce 2001 proběhlo první zpívání v Chrudimské čajovně. Začali jsme zpívat podle třístránkového zpěvníčku, ve kterém byla řada indických bhadžanů a mantry od Henryho Marshala. Netrvalo dlouho a jezdili jsme zpívat do čajového klubu Na Paletě v Pardubicích a občas také do centra Pyramida v Chrudimi. Tyto akce probíhaly pravidelně každý měsíc. V létě toho roku jsme začali jezdit s přáteli častěji k Matce Lasaně a pomáhali budovat místo pro setkávání, ašrám. Tam jsme začali zpívat také a tak přišly na svět mnohé písničky o Lasaně a vůbec i písničky české.
    Zpěvníček se nám začal rozrůstat a po té co jsme se vrátili z půlročního putování po Indii v roce 2003, se písničky začaly mačkat už na devíti stranách. Na nějakou dobu jsme jezdili hrát i do Hradce Králové, jenž však od roku 2006 vystřídala Litomyšlská čajovna. Trojice čajoven v Chrudimi, Pardubicích a Litomyšli se ustálila a každý měsíc tam několik let po sobě probíhalo pravidelné zpívání. Od roku 2008 jsme začli jezdit do Prahy a do mnoha dalších měst a míst.

Trochu současnosti

Dnes, psáno v roce 2016, po patnácti letech zpívání už ani nevím kde jsme všude hráli. Jezdíme po celé republice i na Slovensko a brzy zřejmě i dál. Máme spoustu nových písniček, nyní hlavně českých. Ale co je hlavní je to, že nás zpívání pořád baví.

Co a jak zpíváme

  Základem zůstávají indické mantry a bhadžany, ale máme již tolik vlastních českých písniček, že se stali už nedílnou součástí zpívání. Hrajeme i slovenské, anglické a písně z různých duchovních kultur.
Nejpočetnější zastoupení mají bhadžany, které jsem se naučil z nahrávek bhadžanů přivezených z ašrámu Sáí Báby. Dalším oblíbeným zdrojem bhadžanů a manter je američan Krishna Das, švýcarka Deva Premal, a mnoho a mnoho dalších, často bezejmených autorů. Naší specialitou jsou české písničky a jejich "mantrové" verze, které jsou vlastně takovým spojením mezi východním a západním stylem.
  Samozřejmě i náš přednes manter a bhadžanů je vlastně poevropštělý, neboť upřímě přiznávám, neumím zpívat tak, jak se zpívá v Indii, i když mě indická hudba velmi oslovuje. Možná by se to dalo naučit, ale zastávám názor, že je lépe tvořit a vyjadřovat ze svého nitra, než něco přesně napodobovat. Přičemž musím podotknout, že našim indickým hostům se naše zpívání líbí. Podobné je to i s písněmi z jiných kultur, které zpíváme. Onen osobitý projev si myslím nikdo nezastře. V každé písni je znát zpěvákův a autorův rukopis. Může se stát, že potom jedna a ta samá píseň, potom zní od každého interpreta v nepatrných rozdílech, které pak mysl někdy "nebere", když se již naučila jinou verzi. Já osobně, jako předzpěvák to tak často nepociťuji, neboť jsem v roli poslouchaného, ale když už mám možnost slyšet zpívat jiné zpěváky, pociťuji tam tyto rozdíly. Ale je to myslím lekce pro mysl. Když se mi však líbí někoho projev, beru si z něj to co mě oslovuje a často jej zapojím do toho svého. Tak se stalo, že mnoho písní, které jsem se naučil, dnes hraji trochu jinak a tak to zřejmě půjde dál, dle toho jak se budu rozvíjet sám.

Jak probíhají zpívání

  Především je to zpívání všech zúčastněných, bez zvláštní potřeby umění zpěvu. Avšak každý kdo se nebojí nahlas zpívat je přínosem, neb dává odvahu kolem sedícím. Podstatou zpívání je vnitřní prožitek a každého osobní vyjádření k božskému v sobě. Pak můžete přijít a zpívat třeba jen v duchu. Myslím ale, že písně které zpíváme, ku zpěvu vybízejí a zpívající čajovny toho jsou důkazem. Z toho všeho vyplývá, že tedy nejde o žádný náš koncert. Na začátku většinou zpíváme třikrát mantru OM, bhadžan ke Ganéšovi nebo některou z hlavních manter či některou z českých písniček. Poté již zpíváme různé písně se snahou zařadit "od každého trochu". Nechybí ani možnost výběru na přání, což lze v kterékoli části zpívání. Pakliže je zpívání zároveň oslavou nějakého svátku nebo zaměřené k nějakému božstvu, zařazujeme písně, které se tématu týkají, někdy i s podrobnějším vyprávěním a vysvětlením významů. Jinak je překlad a popis manter a bhadžanů také spíše na přání. K tomuto účelu slouží především tyto stránky.
Jednotlivé písně trvají tak okolo 4-9 minut, což nijak nestopujeme, prostě to tak vychází. Samotné zpívání na pravidelných akcích trvá okolo třech hodin, přičemž přijít můžete kdykoli v průběhu celého zpívání pokud to místo umožňuje. Vstupné se žádné dlouho nevybíralo(s vyjimkou zpívání ve vzdálenějších místech), ale nyní je buď dobrovolné nebo dané, především když je třeba platit nájem prostor. Pokud je to možné, nejraději při hraní sedíme na zemi kolem dokola místnosti. Uprostřed máme oltář se svíčkou, soškami a obrázky. Máme také zvyk po každé písničce sepnout ruce v oblasti srdce a prožít si tak ve svém tichu vše co cítíme. To můžou být pro každého velmi cenné okamžiky, neboť v tu chvíli dělají stejnou věc i ostatní a tím se prožitek zesiluje. Zpívání nám vskutku přináší radost v srdci a mír v mysli. Na závěr celého zpívání si hezky poděkujeme za příjemný strávený čas.